Bratunac
Bratunac (v srbské cyrilici Братунац) je město a sídlo opštiny v Republice srbské, v Bosně a Hercegovině. Nachází se v východní části země, v údolí řeky Driny. Má 8 359 obyvatel.
Bratunac je poprvé připomínán k roku 1381. Samotné město vzniklo až na konci 19. století v souvislosti s průmyslovým i technologickým rozvojem Bosny a Hercegoviny po příchodu rakouské správy. Jeho vznik umožnila výstavba školy v roce 1888, ale také hlavně začátek pěstování tabáku a jeho organizovaný prodej továrnám na výrobu cigaret v okolí. V roce 1926 zde byl vybudován most přes řeku Drinu a o rok později se z původní vesnice stala obec, sídlo opštiny. V roce 1926 byl vybudován most přes řeku Drinu a o rok později získalo sídlo statut samostatné obce (opštiny). Na druhé straně řeky Driny, na území Srbska, se nachází město Ljubovija. S ním je kromě původního mostu z první poloviny 20. století spojen i druhým mostem, který byl zprovozněn v roce 2020.
Bratunac je poprvé připomínán k roku 1381. Samotné město vzniklo až na konci 19. století v souvislosti s průmyslovým i technologickým rozvojem Bosny a Hercegoviny po příchodu rakouské správy. Jeho vznik umožnila výstavba školy v roce 1888, ale také hlavně začátek pěstování tabáku a jeho organizovaný prodej továrnám na výrobu cigaret v okolí. V roce 1926 zde byl vybudován most přes řeku Drinu a o rok později se z původní vesnice stala obec, sídlo opštiny. V roce 1926 byl vybudován most přes řeku Drinu a o rok později získalo sídlo statut samostatné obce (opštiny). Na druhé straně řeky Driny, na území Srbska, se nachází město Ljubovija. S ním je kromě původního mostu z první poloviny 20. století spojen i druhým mostem, který byl zprovozněn v roce 2020.
Mapa - Bratunac
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |